VIZIONÁŘ

14.08.2020
Motto: Den soudu přijde tak náhle a nečekaně jako zloděj v noci. V ten den zmizí nebesa s děsivým rachotem, hmota se bude žárem rozkládat a země se vším, co je na ní, bude spálena. Když všechno má takto podlehnout zkáze, jak se na ten den připravíte? 

VIZIONÁŘ

     Je velmi těžké, chodit po zemi, která umdlévá v blažené nevědomosti konce. Sledovat nesmyslné snažení lidí, kteří se ženou za vidinou úspěchu. Ale pokud si uvědomíte jak je to všechno zbytečné je vám to k smíchu, nebo k pláči podle momentálního duševního rozpoložení. Ale hlavně, a to především je vám z toho zle. Lidé stiženi myšlenkou: budu šťastný až... nikdy nedokážou být šťastní. Až si koupím dům se zahradou a bazénem. Až budu mít lepší auto a tak podobně... Většinou tímto snem umírají mladé páry a to je škoda. Celý svůj život podmaní tomuto vsugerovanému snu. Makají na 300% aby dosáhli na hypotéku, takže na štěstí není čas. Pak podobně jako ďábel přichází banka a říká, splnim ti tvůj sen hned, stačí, když se mi upíšeš krví vezmu si za to jenom tvou duši. A mladý pár s vidinou štěstí se upíše na čtyřicet let otroctví - nekonečné pasti. Většinou se jedná o dům starší, který je zapotřebí ještě rekonstruovat, což obnáší další úvěr, a protože je zapotřebí dojíždět za prací dvě auta na leasing jsou už samozřejmostí. Společně makají na baráku, aby mohli být konečně šťastní. Když po několika letech všechno dokončí sednou si společně na pohovku z Ikei a zjistí, že zapomněli žít a že už si vlastně nemají co říct, a jediné co je spojuje je hypotéka a jiné dluhy popřípadě v lepším případě děti. A tak dva cizí lidé spolu sedí a lámou si hlavu proč sakra nejsou šťastní, když se jim splnil sen. Takové je to s importovanými sny ve skutečnosti. Aby zachránili svůj vztah manžel koupí luxusní exotickou dovolenou, a na místě kam přiletí obdivují pohodu a dobrosrdečnou povahu a bezvadnou náladu lidí kteří žijí v chýši a nemají téměř nic a závidí jim. Takové je štěstí,  které si můžete koupit.  Tím neříkám, že máte žít v chatrči na kraji vesnice, ale rozhodně dobře uvážit co vlastně ke štěstí potřebujete. Já to měl o dost snazší, když jsem před dvaceti lety zažil klinickou smrt a následné ochrnutí, o čemž jsem už psal v dřívějších kapitolách, dospěl jsem k závěru, že všechno co člověk k životu opravdu potřebuje se vám nakonec vejde do nočního stolku, a každý další pobyt na Psychiatrii mě v tom jenom utvrzuje. Moje zmrtvýchvstání na Motolském ARU nebylo zadarmo, dostal jsem úkol, který pomalu a jistě přichází svému naplnění. A to, že má cesta vede přes blázince je jenom příjemné zpestření. Nikde totiž nezískáte tak snadno tolik informací během velmi krátké doby.Takže závěrem, jaké z toho plyne poučení??? Člověče pomni, že prach jsi a v prach se obrátíš a je zakázáno brát s sebou cokoliv do hrobu. A že těch hrobů bude několik stovek milionů...

PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA

     Tohle slovní spojení navozuje ve většině lidí obavy a strach. Je jedno jestli to odlehčíte slovy jako blázinec, pakárna nebo třeba odmašťovna, což je moje nejoblíbenější. Je to úplně jedno stigmatizace asi nikdy zcela nezmizí, ikdyž se o to spousta lidí snaží. Samozřejmě, že to lidem nevyprávím na potkání, ale pokud si s někým chcete vybudovat vztah nelze o tom lhát do nekonečna. A to už vůbec nemluvím o partnerství. Protože stav, který směřuje do blázince se může kdykoliv vrátit a partnera zaskočit. V mém případě je to psychóza, která je pro okolí jen těžko utajitelná. Protože otevírá brány do jiných světů a pro okolí jste doslova duchem nepřítomen. Ale je to současně stav tak opojný, že ho žádnou drogou nelze navodit. Je jistě mnoho uživatelů psychoaktivních látek kteří budou tvrdit opak, když opouští své tělo, jenže v psychóze odcestuje celá vaše osobnost do jiných dimenzí a vše pozemské je tak nedůležité a vzdálené a navíc díky dopaminové disbalanci vše kolem vás náhle dává dokonalý smysl protože nahlížíte v tu chvíli pod roušku Božího díla a začínáte chápat jak všechno se vším souvisí...Kdyby se tento stav dal vměstnat do pilulky, byla by to nejdražší droga na světě. Proto mají psychotyčtí pacienti tak častou recidivu, protože v psychóze je jim líp. Což platí i o mě s mou diagnózou schizoafektivni poruchy manického typu. V mém světě se cítím mnohem komfortnější. Tento stav psychózy se dá zvládnout i bez použití chemikálií stačí aby v kritické chvíli na "nemocného" dohlíželi dva lidé. Dva ne proto aby vás přeprali, ale aby se mohli střídat, protože to může zabrat pár dní. Takže v případě léků stojíte před těžkou volbou, zažívat úžasné nebo být zmaštěná troska... Vyberete sami...



Děkuji za vaše názory a reakce také na sociálních sítích, moc si toho vážím.
@skrzeploty
                        Skrze Ploty Blog
© Adam Lewenstein 2019
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky