O. SVOBODĚ MYSLI

17.06.2020

Motto: 'Sluchem uslyšíte, ale nepochopíte,zrakem uvidíte, ale neprohlédnete.Neboť srdce tohoto lidu ztvrdlo.Ušima ztěžka slyšeli a oči pevně zavřeli,jen aby očima neuviděli, ušima neuslyšeli,srdcem nepochopili a neobrátili se,abych je nemohl uzdravit.'

Kdo může se skutečně nazývat svobodným v nesvobodném světě. Zdánlivý nádech ztracené svobody bez roušky a možnost znovu cestovat otrokům zjevně stačí. Nechápou totiž, že to jejich duch je zotročený. Miliardy lidí zotročených ve virtuálním snu o štěstí, které si můžete koupit. Je mi teskno, když jedu ráno metrem a sleduji bezduché tváře lidí, prázdné oči těch, kteří jedou prožít další den. Kde je radost smích úsměv??? Vidím tu vyprázdněnost duší, které žijí svůj virtuální sen. Absence mladých lidí v ranním metru tento pocit ještě umocňuje a na mě doléhá lítost. Je to dáno tím, že už jsem několikrát svobodu ztratil, ať již v potemělých kobkách blázinců či přikurtován k posteli, a tak vítám nadšeně každý den relativní svobody, tedy alespoň pohybu. Kdo je ale opravdu svobodný, jenom ten kdo v sobě najde sílu vstát, ikdyž je zdánlivě poražen. To udělá člověka nezničitelným, a já musím zavolat spolu s klasikem Ejhle člověk... Ale alespoň můžu být na své Čechy hrdý, u nás to vždycky začíná. Jakožto první jsme se vyřádili na soše Koněva, a teď nás celý svět kopíruje. Likvidace soch je taková Česká specialita a svět se u nás má čemu učit, zejména v bourání a znovu instalaci, viz třeba Mariánský sloup. A Masaryky a různé neznámé vojíny a rudoarmějce nevyjímaje... Jó boj se sochami, v tom jsme prostě nepřekonatelní...Zatímco svět už je ve válce za svobodu, statisíce lidí bojují v ulicích u nás se radujeme, že můžeme jet na dovolenou do Chorvatska. Nemůžu se zbavit pocitu jistého zhnusení. Asi nám ještě nedošlo že vůbec nejde o udušeného černocha, ale o svobodu jako takovou, jsem zvědav jestli, a za jak dlouho to těm lidem v ranním metru dojde.Ale to všechno je jenom začátek, roky živelných katastrof jsou teprve před námi a nepůjde "jen" o vytopené majetečky, ale o holou existenci. Co je psáno se díky hlouposti lidí kteří nechápou, že vytváří svým myšlením realitu ve které žijí bohužel stane a zbude jenom pláč a skřipění zubů.

BLAZINCOVÝ INSPEKTOR

Dnes jsem se rozhodl udělat takový žebříček nejlepších blázinců. Ne opravdu jsem nebyl ve všech, ALe budu srovnávat pouze ty tři, které jsem měl možnost navštívit...

Ubytování: Bronzovou medaili získává léčebna v Petrohradě, pokoj pro sedm pacošů o vybavení z padesátých let nemluvě... Prostě depka, kteroužto umocňují staré zdi zámku v kterém je léčebna situována.Stříbro patří léčebně v Bohnicích pokoje po zhruba čtyřech nejsou tak hrozné a vybavení sice standard, ale jó šlo to, ikdyž stáří budov je tím co sráží body.Zlato si vysloužila Mostecká psychiatre. Vybavení pokojů není z nejnovějších, ale ubytování, je celkem příjemné, ikdyž pacienti si stěžují na v noci vázající šuplíky, inu vybavení ze sedmdesátých let...

Strava: Na třetím místě je Bohnická léčebna, strava se dováží a některé kuchařské experimentální pokusy byly vážně hrozné, ikdyž i to se při mé poslední návštěvě dost zlepšilo...Stříbro patří Petrohradu, kde je vlastní kuchyně, a jídlo bylo po většinu času obstojné. No a zlato opět putuje do Mostu, tamní kuchyně by mohla konkurovat kdejaké restauraci, výborné.

Prostředí: třetí místo patří Mostu, protože psychiatre je situována v areálu nemocnice, a tudíž prostředí je dáno touto skutečností.Body ovšem přidává obchod, pošta, kadeřnictví a pedikúra v místě...Petrohradu dávám stříbro, ale spíš pro to, že jsem zde trávil čas v zimě, a tak park byl spíše depresivní. A co se prostředí týče rozhodně vede Bohnický areál, kde je přímo záplava zeleně přímo vybízející k procházkám...

Personál: Zde musím zmínit třetí místo a tím je Most. Tamní sestry (samozřejmě ne všechny) jsou veskrze vyhořelé, což je zřejmě způsobeno špatným ohodnocením náročné práce, ALe neměly by ani tak zapomínat, že jsou tam přece jen pro pacienty...Druhé místo Bohnice, které navzdory obrovskému náporu pacientů nabízejí relativně vlídný přístup sester a bratrů, během mých pobytů nedošlo nikdy k vážnějšímu problému.No a první místo Petrohrad, kde jsem narazil na setry vyloženě vlídné, které jsou (alespoň tak si to vysvetluji) motivované zřejmě nedostatkem pracovních příležitostí, protože většina z nich byla z blízkého okolí.

Lékařský personál budu hodnotit v nějaké další samostatné kapitole, neboť jistě uznáte, že to je opravdu kapitola sama pro sebe:-).

PORTA APOSTOLORUM

Dnešní Porta Apostolorum bude monotematická a sice vystoupí kluci z Koree, kteří dobývají svět, a sice BTS. Hezkou zábavu ADAM ❤️🙏♥️

AUTOMAT SVĚT

Svět jak víme nedává nic zadarmo, ikdyž se říká, že ty nejlepší věci jsou zadarmo. A je to pravda. Nic, ale není bez bolestí, ani bezpodmínečná láska, kterou může dát jenom Bůh a maminka, s nadsázkou se dá říct, že ti dva mají vždycky pravdu... Přesto cesta kterou k nim přicházíme je dosti strastiplná, a takový porod nebo přerod není právě procházka růžovým sadem. Nalézt cestu k matce, jak vám potvrdí každý psychiatr je mnohdy velmi náročné a často je tato cesta plná utrpení, zrovna tak cesta k Bohu otci může být dost trnitá. Moje cesty byly komplikované obě a navíc, co po mě chce jeden z nich je v příkrém rozporu s tím co po mě chce ten druhý. Opravdu nelehká situace, napadá mě možná hloupý příměr sluha dvou pánů. ALe na to si jako schizofrenik časem zvyknete, obzvláště pokud jste ještě navíc jako já blíženci, a nikdy nevíte, který z vás dvou se ráno probudí...A tak z utrpení rodí se to nejsilnější pouto mezi vámi matkou a Bohem, a pokud jim projevite svou lásku, oni oba oplacejí měrou vrchovatou. A proto můžu říct, že být zrozen a znovuzrozen je něco úžasného ikdyž to dost bolelo, už jsem vám dříve vyprávěl o své zkušenosti z klinické smrti, kdy jsem našel Boha a dnes k tomu přidávám klinický porod, kdy jsem se stal člověkem a o svobodě, schizofrenie, která mě učinila v automatu svět polobohem...😜😜😜

Moc děkuji za vaše názory a postřehy, a budu opravdu rád, pokud mi stejnou měrou budete psát i nadále. . Prozatím budu pokračovat v čtrnáctidenní periodicitě příspěvků, kterou jste si zjevně oblíbili... Díky za vaše názory...

@skrzeploty

Skrze Ploty Blog