Autor textu:Josef Machytka

Předpokládám, že tento text asi vyvolá velice bouřlivou diskusi, ale nedá mi to. Jaký je váš názor na tyto otázky?
Terence McKenna opakovaně mluvil o tom, že každá dosud existující lidská kultura vždy upřednostňovala nějaké psychoaktivní látky a jiné zavrhovala až zakazovala. A podle tohoto výběru se podle něj dalo hodně usuzovat o charakteru té které kultury. Ani naše moderní "západní" civilizace není v tomto ohledu výjimkou. Legální psychoaktivní látky jsou tak přirozenou součástí "západního životního stylu", že můžeme opravdu názorně vidět, jak tvoří doopravdy základ samotného jejího fungování a jak úzce souvisí s hlavními hodnotami naší civilizace. Pokud bychom takto používali jiné psychoaktivní látky, měla by naše kultura nejspíš opravdu úplně jiný charakter.
Obecně se asi dá říci, že naše západní legální psychoaktivní látky posilují celkové egoistické zaměření naší kultury - vesměs totiž vyvolávají individuální pocity štěstí a zaměřenost na sebe sama. A tak tu vzniká onen dobře známý problém "slepice a vejce" - tedy co bylo dřív. Ale zřejmě se to takto nedá rozdělit. Společnost se vyvíjí, mění se její názory a preference a ty se promítají do všech oblastí života - včetně výběru psychoaktivních látek a psychoaktivních potravin... Asi o tom obvykle takto nepřemýšlíme, ale naše strava je často velice psychoaktivní. Jak říkal Terence McKenna - hlavními oblíbenými drogami naší západní kultury jsou červené maso, cukr a kofein ve všech podobách.
Co se týká kofeinu, tak ještě poměrně nedávno byl kofein, tedy přesněji káva jako nápoj, hodně odmítán. Její pronikání do života naší kultury vůbec nebylo snadné a na začátku byla opakovaně zakazována. A leckterý mocnář se kávy obával, protože prý podporovala radikální politické myšlení a nově vznikající kavárny se brzy staly místy, kde se scházeli a diskutovali odpůrci režimu. Takto prý francouzská revoluce vznikla v pařížských kavárnách, při popíjení "ďáblova nápoje". Káva a posléze čaj se ale nakonec staly naprosto neodmyslitelnou součástí života naší kultury. A v současné době se uvádí, že kofein je nejvíce používaná psychoaktivní látka vůbec. A mnoho lidí dnes už bez ranní kávy či čaje či maté nedokáže začít fungovat...
O tom jak kofein v těle funguje už existuje velmi hodně textů, nechci to tedy všechno opisovat. Ve stručnosti jednak oddaluje nástup spánku blokováním určitých receptorů a také tím, že způsobí zúžení mozkových cév, vyvolá vyplavování adrenalinu a díky němu dojde ke zvýšení tlaku krve a zrychlení produkce glukózy a takto vzniklé podmínky prý ještě pro delší působení adrenalinu. Adrenalin posiluje reakce typu "útok-útěk", takže člověk se takto dostává do "akčního stavu mysli". Tedy pití kávy je adrenalinový prožitek se vším všudy. A také tento mechanismus fungování kofeinu vlastně dává zpětně za pravdu oněm panovníkům, kteří jak se zdá, dobře chápali, že káva (vyplavením adrenalinu) radikalizuje jejich nespokojené odpůrce - byť tehdy o těchto látkách ještě nikdo nic nevěděl...
Ale jak mnozí vědí z vlastní zkušenosti, čaj, i když obsahuje také kofein (akorát že v čaji se mu říká tein) tak ho ale jednak obsahuje méně než káva ale hlavně čaj díky ostatním látkám obsaženým v čajových lístcích, působí mnohem pomaleji, než káva. Kofein z kávy se prý velmi rychle skoro všechen vstřebá do krve a vyvolá tedy silnou adrenalinovou odezvu. Ale u čaje dochází k postupnému vstřebávání především díky obsahu taninů. Proto je účinek čaje velmi pozvolný a trvá delší dobu. V podstatě by se jeho účinek dal přirovnat k mikrodávkování kofeinu v průběhu několika hodin. Proto káva člověka masivně nabudí k velkému výkonu, kdežto se používá spíše k zesílení pozornosti pro delší práci.
Ale prý už po čtyřech dnech pravidelného pití kofeinu si tělo vytvoří toleranci a účinek pak radikálně zeslábne a nedá se znovu vyvolat ani vyššími dávkami. A tělo si pak potřebuje odpočinout a znovu načerpat síly pro tento "adrenalinový sport". Proto někteří lidé například pijí kofeinové nápoje jen v pracovní dny v práci, ale přes víkend ne, aby si odpočinuli. Ale dny bez kofeinu jsou pak docela náročné, člověk má pocit, že funguje jen tak "na půl", s velmi oslabenými emocemi a leckdo se prý bez kofeinu cítí až jako kdyby měl slabou chřipku... Takže tahle psychoaktivní látka ani zdaleka není tak nevinná jak by se mohlo zdát...
Pokud jde o cukr - nejnovější výzkumy jednoznačně ukazují, že je návykový a vyvolává v mozku podobné odezvy jako jiné návykové drogy - způsobuje pocity spokojenosti, až štěstí. Takže výzkumníci ho přirovnávají k alkoholu a cigaretám. Ale na rozdíl od těchto dvou drog je cukr všeobecně dostupný v libovolném množství pro každého už od útlého věku a jsme bytostně zvyklí používat ho právě k navození pocitu spokojenosti. A výrobci potravin ho dnes už přidávají prakticky do všeho. Už jsem vícekrát viděl v hromadné dopravě maminky, které svým dětem promptně daly nějakou sladkost, jakmile začalo být dítě nějak nespokojené. A dítěti se okamžitě rozlil po tváři šťastný, téměř až zdrogovaný výraz. A nebo lidé pojídající v kavárnách hodně tučný a sladký zákusek a k tomu kávu, nejlépe se šlehačkou a když se k tomu přidá čokoláda, to je panečku už pořádná dávka legálního psychoaktivního štěstí. Naše tolik běžné cukrárny a kavárny se tedy nijak neliší od "coffee shopů", které je možno navštívit v Holandsku, kde lidé pokuřují marihuanu případně si tam mohou koupit "magické trufflíky" obsahující psilocybin.
A co se týká masa - předpokládám, že jste si toho už také všimli, a nebo poznali sami na sobě, že lidé, kteří jedí maso, projevují ve svém chování cosi jako "závislost na mase". Grilované, pečené či smažené maso je pro mnoho lidí pochoutkou, které se rozhodně nemohou vzdát. Dokonce i mnozí vegetariáni přiznávají, byť někdy velmi neradi, že i po letech vegetariánství jim pečené maso stále velmi příjemně voní.
Výzkumy ukázaly, že v případě masa se zřejmě sčítá dohromady hned několik účinků. Například se v mase vyskytuje poměrně hojně esenciální aminokyselina tryptofan. A ta je prý prekursorem pro několik důležitých neurotransmiterů - serotonin, melatonin a nikotinamid. Naše tělo si tryptofan neumí vyrobit, musíme ho proto získávat z potravy. Existují už na to studie, které ukazují, že vyšší obsah tryptofanu ve stravě vede k lepší náladě, protože jak se ukazuje, až 95% serotoninu prý vzniká právě ve střevech. Tedy maso takto zřejmě působí i proti depresím - díky dodanému tryptofanu si tělo může vyrobit více serotoninu a tím pádem se po něm lidé cítí subjektivně spokojenější. A na druhou stranu, pokud si již náš metabolismus zvykl na dlouhodobý přísun tryptofanu z masa, může jeho nedostatek u pravidelných konzumentů možná vést opravdu až k "abstinenčním příznakům".
Drobná poznámka pro vegetariány - tryptofan se dosti hojně nachází také v banánech, ořechách a sýru. A například řada vegetariánů popisuje cosi jako "závislost na sýru", zvláště tom tvrdém. Ale sýry kromě tryptofanu obsahují ještě i další látky, především hojnost různých hormonů a prekursorů endorfinů, takže odpověď je tu složitější. Nicméně fakt, že i na sýrech jsou lidé závislí, byl již mnohokrát potvrzen. A co se týká banánů, jejich účinek na zlepšení nálady mi potvrdilo více lidí - tedy i toto oblíbené ovoce je slabě psychoaktivní. Ostatně jednou jsem četl výsledky jakého ekologicky zaměřeného průzkumu názorů lidí a autoři se podivovali, že dotázaní projevovali neobvykle vysokou toleranci v otázce dovozu banánů - svého milovaného psychoaktivního ovoce se prostě rozhodně nehodlali vzdát...
Dále prý výzkumy ukázaly, že mnoho příjemných pocitů z jídla je vyvoláno obzvláště potravinami obsahujícími hodně tuků a bílkovin a tudíž majícími vysoký obsah kalorií. Jejich konzumací prý dojde k aktivaci dopaminovych center v mozku a lidé tak prožívají silné pocity štěstí. Čili psychoaktivní působení takových jídel je hlavní příčinou dnešní epidemie obezity v západní kultuře. Lidé se prostě nedokážou vzdát přejídání právě kvůli pocitům štěstí, které vyvolává. A tak fast-foodové řetězce dobře profitují. A když se nezaujatě rozhlédnete po jejich zákaznících, můžete u některých z nich vidět až cosi jako "svaté nadšení" pro tento typ stravy. Také se hodně lidí přiznává k tomu, že mají opravdovou závislost na bramborových čipsech. Že se prostě nedokážou ovládnout a musí je jíst dokud nesní celé balení...
A opět si nemohu odpustit poznámku, že tedy nejenom cukrárny a kavárny ale i Fast-foodové restaurace se timto vlastně nijak zásadně neliší od dealerů prodávajících drogy, protože tyto potraviny působí na mozek velmi podobně a také vyvolávají závislost... Chápu, že tyhle řádky bude mnoho lidí považovat za totální nesmysl ale výsledky výzkumů hovoří v tomto ohledu docela jednoznačně. Naše kultura tedy ani zdaleka není tak "čistá", jak si to obvykle malujeme...

Takže co vy na to??? Klidně se o své názory můžete se mnou podělit na mém blogu Instagramu či Facebooku budu jenom rád ADam.